Zakládací listina vyšehradské kapituly

 24.04.2020 | První písemnou zprávu o vyšehradské kapitule čteme v Kosmově kronice...

První písemnou zprávu o vyšehradské kapitule čteme v Kosmově kronice, která líčí Vyšehrad na počátku 11. století jako pevné hradiště. V druhé polovině tohoto století se Vyšehrad zásluhou knížete Vratislava II. (1061-1092), jenž je v roce 1085 povýšen na českého krále, stává jeho panovnickým sídlem, k němuž neodkladně patří nejen stavební vývoj, ale i duchovní zázemí knížecího dvora. Vratislav zde zakládá kolegiální kapitulu a současně usiluje o vynětí tohoto sboru kanovníků z pravomoci pražského biskupa a kapitula je tímto podřízena přímo papežskému stolci.

Datum založení

Datum založení vyšehradské kapituly není zcela přesné. Starší literatura uvádí rok 1068 a potvrzení papežem Alexandrem II. je kladeno k roku 1070. Pravděpodobně se jedná o falsum, opatřené úvodem, z něhož je patrné, že záměrem bylo svěřit chrám s kanovníky pod ochranu římského papeže. Papežské privilegium potvrzuje mimo jiné i kostel založený jako hlavní v celé zemi, který bude bohatě nadán statky. Kostel byl knížetem Vratislavem svěřen do ochrany sv. Petra a každoroční odvod poplatků papeži činil dvanáct hřiven. Je zmíněná i exempce nové instituce, tedy vynětí z pravomoci pražského biskupa, který nesmí vyšehradskému kostelu upírat právo křtu a svěcení kněží.

Zakládací listina

Takzvaná zakládací listina Vratislava II., je nedatovaná, zato se zachovala celkem ve čtyřech vyhotoveních. Formálně se hlásí k r. 1088. Obsah listin je téměř totožný. Regest v inventáři Archivu kolegiální kapituly vyšehradské dle zpracování dr. Františka Beneše zní: „Vratislav, kníže a panovník Čechů obvěňuje k ruce probošta Benedikta kostel sv. Petra a Pavla a sv. Klimenta na Vyšehradě.“
Nejstarší je listina A, psaná latinsky na pergamenu, přitištěná pečeť vydavatele je bohužel již z větší části odpadlá. Vznik této listiny se odhaduje na polovinu 12. století!

Listiny B1 a B2 jsou psány latinsky na pergamenu, přitištěná pečeť vydavatele je rozlomená a část je vypadlá. U listiny B2 je pergamen ve třech místech poškozen, přitištěná pečeť vydavatele je také rozlomená. Listiny vznikly pravděpodobně v poslední čtvrtině 12. století a teprve v polovině 13. století měla vzniknout listina označovaná písmenem C, psaná latinsky na pergamenu, který je v přehybech poškozen, přitištěná pečeť vydavatele je také rozlomená.

Falsum?

I když listinu nelze z mnoha důvodů pokládat za pravou, lze předpokládat, že její jádro se opírá o skutečná fakta a že předlohou byla dnes neznámá pravá listina Vratislavova. Václav Hrubý předpokládal, že listina byla vydána z moci knížecí někdy mezi léty 1074-1085. Gustav Friedrich se ovšem domníval, že ji Vratislav vydal už jako král český.
Moderní historiografie řešila otázku existence původní Vratislavovy listiny také a dle nejnovějších bádání se přiklání k úsudku, že žádná původní Vratislavova listina neexistovala a současná podoba je založena na základě starších písemností.

Zajímavost

Zajímavým rozporem, na který upozornil Václav Hrubý, je patrocinium kostela, u papeže Alexandra II. jde o sv. Petra, ale v listinách výše jmenovaných už jde o patrocinium Petra a Pavla.
Jakkoli zakládací listiny pokládáme dnes za falsum mladší minimálně o padesát či více let, jsou vzácným dokladem existence kapituly a jejího významu i chrámu, který spravovala. Tyto listiny dnes patří k nejvzácnějším dochovaným listinám naší země podobně, jako kapitula patří k vůbec nejstarším dosud existujícím právnickým osobám na území České republiky.

Mgr. Jarmila Dubská, I. oddělení Národního archivu, redakčně upraveno

Prameny a literatura:

Codex diplomaticus et epistolaris (epistolarius) regni Bohemiae, tzv. Český diplomatář (CDB) I, 371-391 (č. 387)
Archiv kolegiální kapituly vyšehradské, Inventář listin (1088)-1879, Státní ústřední archiv. Praha 1963
Čumlivski Denko: Vyšehradská kapitula od založení do poloviny 19. století. In: Věra Brožová (ed.): Vyšehrad - historické podoby. Praha 2000, str. 43-54
Hrubý Václav: Tři studie k české diplomatice. Brno 1936
Katrák Ondřej: Vyšehrad v době Vratislava II. Diplomová práce, UK KTF Ústav dějin křesťanského umění. Praha 2012, str. 52-62