Jan z Pomuka
Historie
Jan se narodil někdy kolem roku 1345 jako syn Welflina z Pomuka. Jako mladý klerik se zaměřil na službu v církevních správních orgánech pražského arcibiskupství. Od roku 1369 se stal veřejným notářem a písařem arcibiskupského oficialátu (soudu). Následně byl rovněž hlavním písařem soudních akt generálních vikářů a v letech 1373–1383 také notářem a později protonotářem arcibiskupské kanceláře a současně i notářem arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi, prvního českého kardinála. Již v tomto období přišel do styku s Vyšehradskou kapitulou. V kapitulním archivu se dochoval notářský instrument z 5. listopadu 1376, obsahující rozhodčí výrok arcibiskupa Jana Očka v majetkovém sporu, vydaný dvěma notáři – Janem Welflinovým z Pomuka a jeho kolegou Václavem Durasem Matějovým z Prahy. Na listině jsou mj. notářská znamení a tzv. podpis, psané Janovou vlastní rukou.
Roku 1383 odešel na slavnou univerzitu do italské Padovy, kde do roku 1387 studoval kanonické právo. Studium, uzavřené dosažením titulu „doktor dekretů“, mu po návratu do Čech otevřelo cestu mezi přední činitele pražské arcidiecéze. Od 1. října 1389 je Jan z Pomuka v dochovaných pramenech uváděn jako kanovník kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.
Nejvyššího postavení dosáhl v roce 1390, kdy byl jmenován generálním vikářem pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. Tento nejdůležitější úřad arcibiskupské duchovní správy, a také úřad arcibiskupského oficiála (představeného soudu), vykonával společně s Mikulášem Puchníkem.
Smrt
Ve funkci generálního vikáře se dne 20. března 1393 stal jako zastánce práva a spravedlnosti obětí ostrého mocenského střetu mezi Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna. V důsledku extrémního výbuchu králova hněvu zemřel při brutálním mučení; mrtvé tělo bylo vhozeno z Karlova mostu do Vltavy.
Úcta
Úcta k mučedníkovi, rodící se již krátce po jeho smrti, vyvrcholila roku 1729 kanonizací – prohlášením za svatého. Před jeho svatořečením se stal ve Strakonicích zázrak, kdy bylo zachráněno dítě topící se v mrazivých vodách na přímluvu tohoto světce. Tato událost se pak stala důležitým argumentem v procesu svatořečení.
Úcta na Vyšehradě
V bazilice sv. Petra a Pavla je tomuto světci věnována jedna ze severních kaplí, v níž je instalován oltář s výjevy ze života světce od J. Mathausera a také velký barokní obraz od Karla Škréty ml.
V Karlachových sadech se nachází socha sv. Jana Nepomuckého, kterou zakoupil v roce 1895 probošt Mikuláš Karlach.
K šestistému výročí od světcova umučení byla v roce 1993 na severní stěně presbytáře baziliky sv. Petra a Pavla osazena bronzová reliéfní deska, která vyobrazuje postavu sv. Jana Nepomuckého a v místě světcovy hrudi obsahuje relikviář s jeho ostatkem. Autorem reliéfu je akademický malíř Lumír Šindelář (1925–2011), odlit do bronzu byl v dílně Jindřicha Janečka ve Vamberku.