Kapitula po roce 1989

Co byla kapitula

Kapitula označuje společenství kněží, kteří zůstávali kolem kapitulního chrámu a modlili se, ať už formou bohoslužeb či modlitbou breviáře, za vlast a lid, který na místo přicházel. V některých případech tvořili kanovníci poradní sbor biskupa a ve středověku často také krále.

Význam dnes

V současné době vyšehradská kapitula představuje společenství kněží, kteří působí v různých rolích v pražské arcidiecézi. Kapitula těmto kněžím zajišťuje materiální zázemí. Jde o kněze, kteří působí na Katolické teologické fakultě či se podílejí na chodu diecéze (arcibiskupství, bohoslovecký seminář). Také do tohoto společenství patří ti, kteří jsou již důchodci a jsou na odpočinku.

Společně se setkávají třikrát týdně k modlitbě breviáře (tedy žalmů a dalších textů Bible). Modlí se za církev, Českou zemi a vkládají do těchto modliteb také prosby napsané návštěvníky baziliky sv. Petra a Pavla. Každý den kromě úterý slaví některý z kanovníků mši svatou v bazilice nebo v rotundě sv. Martina na Vyšehradě. Společně a s místní farností také oslavují velké církevní svátky.

Ze stanov kapituly...

„Předmětem činnosti kapituly je vést veřejné bohoslužby v chóru kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, pečovat o slavnostnost těchto bohoslužeb a další povinnosti duchovního charakteru... Vedle svých duchovních povinností…pečuje o Vyšehrad a vhodně dbá, aby křesťanské duchovní a kulturní tradice tohoto druhého místa české státnosti po Pražském hradu, byly zachovány příštím generacím a dále rozvíjeny.“ (Statuta kapituly § 1).

Formální zařazení

Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě je samostatná církevní sborová právnická osoba ustanovená Kanonickým právem ve smyslu kán. 503 – 510 CIC při kapitulním chrámu sv. apoštolů Petra a Pavla na Vyšehradě v Praze. Je přímo podřízena arcibiskupovi pražskému. Tuto kolegiátní kapitulu má tvořit celkem 14 osob: 2 dignitáři – preláti tj. probošt kapituly a kapitulní děkan, kteří jsou zároveň statutáry právnické osoby, dále 6 kanovníků sídelních a 6 kanovníků nesídelních – čestných.

Foto: Roman Albrecht, Člověk a Víra.