První česká královna a Vyšehrad – 900 let 

 16.08.2026 | Historik Mgr. Lukáš Reitinger, Ph.D. nabízí krátké ohlédnutí za významem první české královny Svatavy Polské.

Před 900 lety, 1. září roku 1126, zemřela královna Svatava, manželka prvního českého krále Vratislava II. (1061–1092), která pocházela z polské panovnické dynastie Piastovců. Vratislavovou třetí manželkou se stala na přelomu let 1062 a 1063 a svým urozeným původem jako potomek polských knížat a králů, římsko-německých císařů a byzantských princezen výrazně obohatila postavení a rodokmen Přemyslovců. Díky své matce Marii Dobroněze byla zároveň potomkem Rurikovců, knížat Kyjevské Rusy.

Snad právě Svatavě lze přičíst zásluhy na tom, že roku 1095 byly v klášteře slovanských mnichů na Sázavě uloženy relikvie jejího strýce a rurikovského patrona sv. Gleba. Na královnu Svatavu nevzpomínali ve svých záznamech pouze mniši na Sázavě, ale i kanovníci z Olomouce a za její spásu se modlili za hranicemi i benediktini v saském klášteře Pegau.

Největší úctě se však Svatava těšila na Vyšehradě, kde se svým manželem Vratislavem II. založila kolem roku 1070 kapitulní chrám sv. Petra a Pavla, kterému osobně věnovala rozsáhlé majetky při řece Želivce. Kronikář Kosmas Svatavu popisuje jako velmi vlivnou ženu, která zasahovala do bojů Přemyslovců o knížecí stolec, a zároveň připomíná, že byla na královnu korunována společně se svým manželem Vratislavem II. 15. června 1086 ve svatovítské bazilice na Pražském hradě.

Prameny zmiňují, že bylo jejím osobním přáním, aby byla pohřbena v kapitulním chrámu na Vyšehradě po boku svého královského chotě, kterého přežila o 34 let. Listiny z 12. a 13. století označují Svatavu za „zakladatelku vyšehradského kostela“ (fundatrix ecclesie Wissegradensis) a ustanovují, že tamní kanovníci se mají „dnem i nocí“ modlit u hrobu Vratislava a Svatavy, kde mělo planout noční světlo (lumen nocturnale). Datum Svataviny smrti bylo tehdy jedním z nejdůležitějších dnů liturgického roku vyšehradských kanovníků, kteří za modlitby při výročí jejího úmrtí měli později dostávat několik grošů a na její památku měl děkan zajistit pohoštění pro dalších šest kleriků. Vzpomínání na vyšehradskou zakladatelku a první českou královnu 1. září nevymizelo v tamní kapitule ani po devíti staletích.

(Obrázek je výřezem středověké listiny z přelomu 11. a 12. století, která jmenuje královnu Svatavu).