Prezentace knihy „Česká kolej v Římě“ v Novém děkanství Vyšehradské kapituly.
05.11.2014 |
Dne 5. listopadu 2014 se ve Vratislavově sále v budově Nového děkanství Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě se konala prezentace knihy „Česká kolej v Římě. Od Bohemica k Nepomucenu : 130 let existence české kulturní a vzdělávací instituce“, kterou zorganizovalo Arcibiskupství pražské.
Knihu vydalo Karmelitánské nakladatelství pro Arcibiskupství pražské, vedoucím kolektivu autorů je Mgr. Tomáš Parma, Ph.D.
Prezentaci knihy moderoval kanovník Vyšehradské kapituly a děkan KFT ThLic. Prokop Brož, Th.D., v úvodu přivítal přítomné autory a hosty. Následně pronesl proslov Mons. Michael Slavík, Th.D. , generální vikář AP, o knize promluvil vedoucí kolektivu autorů Mgr. Tomáš Parma, příspěvek pronesl prof. PhDr. Jaroslav Pánek, DrSc., dr.h.c., ředitel Českého historického ústavu v Římě.
Prokop Brož pak přečetl příspěvek Mgr. Pavla Mareše z Karmelitánského nakladatelství, který se nemohl prezentace zúčastnit.
Prezentace se zúčastnili Mons. ThDr. Jan Mráz, bývalý rektor Nepomucena v Římě, historik PhDr. Jaroslav Šebek , zástupci Arcibiskupství pražského a Vyšehradské kapituly.
Spojitost Českých zemí a Říma, věčného města, trvá od raného středověku, kdy poutníci, studenti, představitelé náboženských, politických a kulturních kruhů zde nacházeli duchovní podněty a zázemí. Stálé zázemí jim poskytlo až zřízení české koleje Bohemicum v roce 1884 a vznik papežské koleje Nepomucenum v roce 1929. Nepomucenum bylo založeno nemalou zásluhou vyšehradského probošta a biskupa Františka Zapletala.
-
Publikace dějiny obou kolejí začleňuje do širšího kontextu církevních, politických a intelektuálních dějin. Uplatňují se přitom různé přístupy: klasický historický, filosoficko-teologický, kunsthistorický, administrativní aj. Blíže se tu pojednává o poměru mezi Čechy a Němci, hodnotí se architektura Nepomucena, analyzuje se ekonomické fungování koleje, zpracovávají se méně známé archivní prameny. (Aleš Pištora)
Psal se rok 1924, kdy při soukromé audienci udělené 12.května vyšehradskému proboštu Msgre.ThDr. Františku Zapletalovi, sdělil papež Pius XI. své rozhodnutí postavit v Římě českou kolej, dnešní Nepomucenum. Kdo byl František Zapletal a proč právě jemu svěřil tehdejší pražský arcibiskup dr.František Kordač úlohu vyjednávat s nejvyššími církevními místy v Římě o vybudování nové, odpovídající koleje pro české studenty bohosloví ? František Zapletal pocházel z Malé Senice (Seničky) na Olomoucku, kde se 18.července 1861 narodil. Po absolvování státního slovanského gymnasia v Olomouci byl přijat do tehdejšího arcibiskupského semináře v Praze a současně začal studovat pražskou teologickou fakultu. Zapletal záhy upoutal svým nevšedním nadáním a pílí. Jako vynikajícího studenta jej proto posílá na podzim roku 1882 kardinál Schwarzenberg ještě se dvěma dalšími seminaristy české národnosti na studia do Říma, aby tak položil základ pro zamýšlenou českou kolej. Zde je také Zapletal roku 1884 vysvěcen na kněze a končí s výborným prospěchem i studium teologie obhájením doktorské disertační práce. Když je před návratem do Čech přijat k audienci papežem Lvem XIII., zaujal Svatého Otce svým otevřeným názorem a ucelenou koncepcí právě na zřízení české koleje. A tak není divu, že v Čechách dlouho nepobyl. Již na podzim téhož roku je zpátky v Římě ve funkci vicerektora nově ustavené koleje pro studenty české národnosti. V Římě strávil Zapletal celkem 20 let. Působil nejenom ve funkci vicerektora a později i prorektora české koleje, ale zastupoval v Římě také záležitosti čtyř českých diecézí, pražské, královéhradecké, budějovické a brněnské. Vychoval celou řadu vynikajících kněží, z nichž někteří dosáhli významných hodností. Pro své zásadové české postoje, obhajobu českých národních zájmů v Římě ( svým zásahem např. negoval aktivitu německých nacionalistických kruhů v Čechách, směřující k ustavení dvou nových německých diecézí ) si vysloužil nejenom uznání, ale rovněž nepřátelství vídeňských úředních míst. Ačkoliv byl několikrát navržen na uprázdněné biskupské stolce, byl vždy pro Vídeň „unbeschriebenes Blatt“. Pro Zapletala však po celý jeho život byla na prvém místě práce pro českou kolej v Římě. Pro ni nešetřil času, zdraví a nepožadoval za ni žádnou odměnu. Jeho vrozená skromnost, násobená kritickým postojem k možnostem vlastní osoby byla důvodem, že tato jeho činnost zůstala u nás širší veřejnosti neznáma. V Římě však tomu bylo jinak. Mezi jeho osobní přátelé mohli být počítáni např. kardinálové – státní sekretáři Rampolla a Merry del Val. Velmi úzké přátelství pojilo Zapletala s osobním sekretářem papeže Pia X. Giacomo della Chiesou, který se stal v roce 1914 papežem Benediktem XV. A patřil k nim i Achille Ratti, který v roce 1922 nastoupil na stolec sv.Petra jako Pius XI. Není proto divu, že pražský arcibiskup dr.František Kordač svěřil právě Zapletalovi, od roku 1904 sídelnímu kanovníku na Vyšehradě, nejen jednání vedoucí ke znovuobnovení české koleje v Římě), ale pověřil jej i veškerými koordinačními pracemi souvisejícími s jejím budováním. Zapletal, který se stal v roce 1922 vyšehradským proboštem se svého úkolu zhostil na výbornou.
(text z knihy JUDr. J. Kotouse Portréty Vyšehradské kapituly)
V roce 1999 Vyšehradská kapitula připomněla 70.výročí založení papežské koleje v Římě dvěma pamětními bronzovými deskami (probošta Fr. Zapletala a kardinála Josefa Berana) ve vestibulu Nepomucena, které za přítomnosti představitelů a studentů koleje, Vyšehradské kapituly a členů Společnosti Vyšehrad odhalil kardinál Miloslav Vlk.
Pamětní desky Josefa berana a Františka Zapletala dle ideového návrhu J. Kotouse nakreslil akad. malíř Tomáš Švéda, texty do latiny přeložil Mons. Karel Janoušek ( tehdejší rektor Nepomucena), sochařsky ztvárnil a sádrové modely zhotovil akad. malíř Jan Bartoš, do bronzu odlil Jindřich Janeček z Vamberku.
V roce 2009 před oslavou výročí 80 let od založení koleje byly obě pamětní bronzové desky vyčištěny a konzervovány nákladem Vyšehradské kapituly ( provedl K. Lojka).
Oslav výročí 80 let založení Nepomucena se tehdy zúčastnil prezident České republiky Václav Klaus s doprovodem.
Fotografie : Štěpán Havlíček, Karel Lojka ( také část textu)
