Pohřeb Mons. Oto Mádra v katedrále sv. Víta

 01.03.2011 |

V pozdních večerních hodinách, v neděli dne 27. února 2011 zesnul ve svém bytě významný český teolog, apoštolský protonotář a čestný kanovník Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě Mons. ThDr. Oto Mádr. Zemřel krátce po svých 94. narozeninách (narodil se 15. února 1917 v Praze).

Po dokončení studia na Arcibiskupském gymnáziu vystudoval Teologickou fakultu UK v Praze. Kněžské svěcení přijal 22.11.1942. Nejprve působil na různých místech v duchovní správě. V letech 1948-49 studoval morální teologii na Gregoriánské univerzitě v Římě. V roce 1950 obhájil dizertační práci a byl mu udělen titul doktora teologie. Již 1. června 1951 byl zatčen StB a držqen 18 měsíců ve vyšetřovací vazbě. V roce 1952 byl jako vedoucí činitel „ilegální“ Katolické akce odsouzen na veřejném procesu v Brně na doživotí za velezradu a špionáž. V letech 1952 – 1966 byl vězněn na Mírově a ve Valdicích. Po svém propuštění na svátek sv. Jana Křtitele v roce 1966 vystřídal různá zaměstnání. Po plné soudní rehabilitaci v roce 1969 začal působit mj. na tehdejší teologické fakultě. Již v roce 1970 byl však z fakulty propuštěn a od té doby až do roku 1978 zůstává v duchovní správě. V roce 1978 odchází do starobního důchodu. Pro dokreslení tehdejších poměrů období normalizace je typické, že Mádrova soudní rehabilitace byla v roce 1975 zrušena, původní rozsudek potvrzen, i když se sníženou sazbou trestu odnětí svobody. Jeho působení v duchovní správě bylo tehdy omezeno na pohraničí – do Dolního Žandova u Mariánských Lázní.

Po roce 1978 se Mádr stává blízkým spolupracovníkem kardinála Františka Tomáška. Je významným organizátorem katolického samizdatu, kde začíná vydávat časopis „Teologické texty“. Kromě toho je vydavatelem a redaktorem dalších periodik, organizuje a zajišťuje bytové přednášky, apod. Tato jeho činnost nezůstává dlouho utajena a Mádr se stává opět středem zájmu StB. Prochází řadou výslechů, zadržení a je na něj uvalen policejní dohled.

Po sametové revoluci, kdy stojí opět po boku kardinála Tomáška, se stává šéfredaktorem tehdy již oficiálních „Teologických textů“. Působí v řadě církevních institucí na diecézní a evropské úrovni. Je jmenován papežským prelátem, dostává čestný doktorát KTF bonnské univerzity, stává se nositel Řádu TGM, apod. 29. června 1999 je jmenován kardinálem Miloslavem Vlkem nesídelním kanovníkem Vyšehradské kapituly. V roce 2007, kdy se dožívá 90 let, jmenoval papež Jan Pavel II. Otu Mádra apoštolským protonotářem.

Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě si vždy pokládala za čest a přijímala skutečnost, že Oto Mádr byl jejím členem jako své ocenění.
Ještě za svého života projevil kanovník Mádr přání, aby byl pohřben do hrobky, kde odpočívá jiný člen vyšehradské kapituly B.M.Kulda. Hrobka je pohledově orientována k památníku obětí totalitních režimů z řad kněží, řeholníků a řeholnic. A mezi ně svým životem, utrpením a statečností skromného českého kněze Oto Mádr bezesporu patří.