Významný archeologický nález v areálu Vyšehradu

 23.08.2014 | Archeologové učinili unikátní nález nejstaršího zatím známého vyšehradského kostela.

Archeologický výzkum ve vyšehradském areálu byl prováděn již v minulých dobách, systematicky ale probíhal od počátku šedesátých let minulého století pod vedením našeho významného archeologa PhDr. Bořivoje Nechvátala, v současné době vede výzkum Mgr. Ladislav Varadzin, Ph.D.

Archeologové v rámci svého průzkumu učinili tento měsíc unikátní nález nejstaršího zatím známého vyšehradského kostela. Stavba, zachovaná jen v základech přibližně v prostoru baziliky sv. Vavřince, je datována do 2. poloviny 10. až 1. poloviny 11. století. Vystavěna byla na v tehdejších Čechách neobvyklém půdorysu čtverce se třemi apsidami (tzv. trikoncha), a její předlohy tak mohou pocházet dokonce i z byzantského prostředí. Polohu kostela archeologové určili s dvaceticentimetrovou přesností. Zjištěny byly také lidské i zvířecí kosterní pozůstatky ze hřbitova z okolí baziliky sv. Vavřince, které dokreslují demografii a život obyvatel Vyšehradu v 11. a 12. století. Dalším projevem výjimečnosti této stavby jsou její rozměry, které překonávají někdejší hlavní český chrám – biskupskou rotundu sv. Víta a sv. Václava na Pražském hradě. Archeolog L. Varadzin připomněl, že stavby s centrálním půdorysem byly velmi náročné na statiku. Jejich hlavním znakem byla totiž výška. O existenci takto rozsáhlého kostela s centrální dispozicí na Vyšehradě neměli vědci dosud ani tušení. „ Stavbu s takovými rozměry zde musel vyprojektovat někdo, kdo s tím měl zkušenost. Můžeme se ptát, odkud pocházel. Jistě ne z těchto končin,” řekl L. Varadzin. Archeologové se domnívají, že stavitel kostela by mohl pocházet z byzantského prostředí nebo z prostředí s tímto typem staveb obeznámeného. Archeolog se ptá, proč duchovním potřebám královského rodu nestačila tehdy kruhová rotunda nebo běžný typ baziliky

„Příběh tohoto objevu se začal zvolna psát už v roce 1903. Tehdy byly asi sto metrů od nynější baziliky svatého Petra a Pavla nalezeny zbytky zdiva jiné baziliky, zasvěcené svatému Vavřinci, která je datována do roku 1070. Na konci 60. let dvacátého století tu pak na stejném místě kolegové narazili na kus základů ještě starší stavby. Právě této, “ řekl archeolog.

„To, že se na naší zahradě najdou věci, které radikálně mění pohled na začátek křesťanství v českých zemích, je obrovská radost. Hledání kořenů české státnosti je něco, co patří k identitě kapituly,” řekl děkan Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a zároveň generální sekretář České biskupské konference Mons. Tomáš Holub.

Pražský arcibiskup kardinál a primas český Dominik Duka OP, který měl příležitost odhalené části základů kostela vidět na vlastní oči 18. srpna, říká: „Není to jenom překvapení, ale i jeden z velkých archeologických objevů dnešní doby a též výzva pro historiky a badatele, abychom více naslouchali tak zvaným legendám.“ Podle nejvyššího představitele katolické církve se jako potřebná ukazuje rovněž spolupráce mezi církevními a světskými historiky, kteří mají podle něho mít také teologické vzdělání, neboť církevní historie bez teologického rozměru je často zápis událostí neúplných bez jakýchkoliv souvislostí. „Nejde jen o odstranění předsudků, ale o uchopení minulých událostí a jejich interpretaci v současném kontextu,“ vysvětluje kardinál Duka.

18. srpna se také na místě vyšehradského naleziště uskutečnilo setkání archeologů a vědců z různých ústavů. Tiskové konference se zúčastnila řada vědeckých odborníků, novinářů a reportérů sdělovacích prostředků.

Archeologické naleziště v kapitulní zahradě dne 22. srpna také navštívila starostka Městské části Prahy 2 Mgr. Jana Černochová za doprovodu kanovníků Vyšehradské kapituly. Odborný výklad podali Mgr. Ladislav Varadzin, Ph.D. a PhDr. Bořivoj Nechvátal.

Tento významný archeologický objev, který pozmění představu nejen o počátcích Vyšehradu, ale i o vývoji nejstarší české architektury, je vyvrcholením několikaletého úsilí pracovníků Archeologického ústavu Akademie věd České republiky. Na jeho realizaci se finančně podíleli Magistrát hlavního města Prahy, Královská kolegiátní kapitula na Vyšehradě a Archeologický ústav AVČR Praha.

Podklady textu
Mgr. L. Varadzin
Archeologický ústav AVČR Praha
Tiskové středisko ČBK

odkaz na článek a video iDnes

Fotografie : L. Varadzin, E. Tučková, K. Lojka